Zaplatil jsem pokutu a mám z toho radost. Policie hlídá i to, co mě samotného štve
Snadno by jeden uvěřil, že dopravní policie je banda, co se nepředře a jen vybírá rychlostní daň na místech, kde z překročení limitu hrozí nebezpečí naprosto zanedbatelné. Nejméně jedna hlídka v Ostravě však bdí i nad dost nepříjemným nešvarem.
Kdekoliv na světě potkáte silnici s více jízdními pruhy v jednom směru, nevyhnutelně dřív nebo později narazíte na řidiče, který jede v prostředním či levém pruhu, i když je ten pravý volný. Česko není výjimkou – ale Německo taky ne, abych předem utnul komentáře o tom, že Němci po dálnicích umí jezdit a Češi ne.
Třeba se mu jen nechce doprava mezi kamiony, i když je mezi nimi 400 metrů prostoru a zas tak rychle nejede, resp. za ním jsou jiní řidiči, kteří by chtěli jet rychleji. Třeba provoz za sebou skrz zrcátka vůbec nevnímá; jestli je to horší, než kdyby zrcátka sice sledoval, ale co v nich vidí, by mu bylo úplně jedno, prosím rozveďme debatu v komentářích.
Zákon 361/2000 Sb. v odst. 1 § 12 jasně říká, že „mimo obec se na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích se smí jet, jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.“
Hrozně mi vadí, když někdo blokuje prostřední nebo levý pruh, když je pravý volný a já chci jet levým rychleji. Jenže stejně jako např. u mlhovek zastávám adaptivní přístup – pokud za vámi v levém pruhu není nikdo, kdo by mohl chtít jet rychleji, je úplně jedno, že se do pravého pruhu nezařadíte. Pokud při tom ovšem sledujete zrcátka a když se někdo zezadu blíží, včas uhnete.
Tak se stalo, že jsem v levém pruhu Rudné v Ostravě (přesněji, na katastrálním území města Ostravy, ale mimo území ohraničené dopravními značkami Obec, resp. Konec obce) jel rychlostí o nějakou pětinu vyšší než auta v pravém pruhu. Byl jich tam nějaký počet, mezi nimi byly nějaké mezery odhadem ve vyšších desítkách metrů. A vtom vidím ve zpětném zrcátku blikající policejní majáky.
Uhýbám doprava, aby mohly projet – jenže ony jedou za mnou. Mnoho let to je, co mě policie zastavila v novinářském autě, tak jsem zvědavý, co budou chtít. Když to slyším, nestačím se divit: „Jel jste v levém pruhu, i když bylo vpravo volno.“
Nebudu polemizovat o tom, jestli ano nebo ne, jestli jsem jel o dost rychleji na to, aby mi mezera mezi auty nestačila na bezpečné zařazení, resp. takové, abych beze změny rychlosti nemusel za zachování bezpečných odstupů během vteřiny strávené v pravém pruhu v mezeře mezi pomalejšími auty dávat zas blinkr doleva a přejíždět do levého pruhu. Nebudu polemizovat ani o výši pokuty, kterou jsem čekal
Kdybych nechal věc postoupit do správního řízení, dost možná by policisté neuspěli právě proto, že mezery mezi citelně pomalejšími auty v pravém pruhu rozhodně nebyly stametrové. Ale i když jsem čekal výši pokuty trochu víc symbolickou, než nakonec byla, beru to jako podporu faktu, že se policie – tedy, alespoň jedna hlídka v Ostravě – snaží pokutovat i něco, co je skutečně nepříjemným nešvarem místo pouhého lelkování s radarem na bezpečných a přehledných úsecích. Z toho mám totiž opravdu velkou radost.
Policisté byli korektní, slušní a nevymýšleli si podezření z dalších přestupků ve snaze vybrat víc peněz. A ještě jsme chvilku debatovali o Tesle Model Y, jejíž test si na těchto stránkách budete moci přečíst už v pondělí.
A protože neexistuje řidič, který by nepotřeboval občas aktualizaci pravidel a osvěžení svých schopností, slibuji, že se budu víc dívat do zrcátek a spíš do pravého pruhu uhýbat, když za sebou uvidím nějaké auto. Nejen stříbrnou škodovku s čímsi na střeše, co by mohl být nosič, nebo taky majáky.
Zdroj: Autorský text | zdroj videa: BESIP
