5 věcí, na které myslet před cestou autem na dovolenou
Jet autem na dovolenou je norma téměř pro polovinu Čechů. I když svým autem jezdíte každý den, před delší cestou je vhodné nepodcenit několik věcí, které jsou v zahraničí jinak než u nás.
Cesta autem na dovolenou má řadu výhod. Mezi největší patří flexibilita – můžete si sbalit, co chcete a kolik toho chcete, můžete vyrazit, kdy chcete, v destinaci máte vlastní vůz a nemusíte si žádný půjčovat. Také je v řadě případů levnější než cestování letadlem a samozřejmě netřeba řešit, jak se dostanete na letiště.
Proto podle dat Českého statistického úřadu loni největší podíl českých dovolenkářů zvolil pro cestu automobil – celkem 48 %, a nejoblíbenější bylo auto u věkové skupiny 27–44 let. Letadlo bylo na druhém místě s 35 %.
Pochopitelně však má i nevýhody. Kdo chce na jih Španělska, pojede tam tři dny, kdežto letadlem tam je za pár hodin. A taky je při cestě autem o dost snazší podcenit přípravu a pak toho hořce litovat. Jak tedy zajistit, aby všechno proběhlo hladce?
Předně, zkontrolujte platnost dokladů. Občanský průkaz nebo cestovní pas je samozřejmostí, ale může se stát, že zapomenete do auta strčit platnou zelenou kartu. Tím spíš, když v Česku ji už vozit nemusíme. V zahraničí ji ale může policie vyžadovat v papírové formě, pdf v e-mailu nemusí stačit. A i kdyby stačila, je snazší ji prostě vytáhnout z kastlíku či peněženky, než dlouhé minuty hledat v e-mailové schránce.
Pokud jedete autem, které není psané na vás, je také vhodné – a v některých zemích, zejména na Balkáně mimo EU či dál na jihovýchod, je to dokonce povinné – mít s sebou souhlas majitele s tím, že jeho vozem jedete. Ideálně v místním jazyce, anebo aspoň v angličtině.
Pokud jedete mimo EU, může být potřeba také mezinárodní řidičský průkaz dle příslušné úmluvy o silničním provozu – vídeňské nebo ženevské. Získáte ho na počkání na registru řidičů a je nutné k němu mít s sebou i standardní řidičák.
Dále, zkontrolujte stav auta po stránce techniky i výbavy. Riziko, že se něco cestou může porouchat, existuje vždy, ale je možné ho zmírnit během pár minut práce, kterou provedete několik dnů před cestou.
Článků o tom, jak připravit auto na cestu, je po internetu spousta a měli jsme jich několik i u nás, takže jen v rychlosti – zkontrolujte rezervní kolo či lepicí sadu, zda jsou připraveny k použití, dále datum použitelnosti lékárničky, přítomnost dostatečného počtu oranžových reflexních vest – každý člověk v autě by měl mít vlastní, připravenou po ruce, nikoliv pod podlahou kufru – a výstražného trojúhelníku, hloubku dezénu a stav pneumatik či třeba, zda nejsou opotřebené stěrače.
Podívejte se třeba i na to, kdy byl naposledy měněný motorový olej či brzdová kapalina. Přeci jen na týdenní dovolené člověk najede i ke třem tisícům kilometrů, takže pokud do výměny oleje zbývá právě zhruba tolik, radši ji udělejte o chvíli dřív.
Brzdová a chladicí kapalina by se měly měnit co dva roky; zkontrolujte i jejich hladinu a příp. je doplňte podle návodu k obsluze. Zamrznutí chladicího okruhu v létě nehrozí, kdybyste náhodou chladili motor vodou místo chladicí kapaliny, ale přehřátí brzdové kapaliny už ano, zejména je-li stará.
Pro všechny případy se může hodit do kufru přibalit láhev motorového a příp. převodového oleje, kanystr s palivem – zahraničí není tak poseto benzinkami, jako Česko – a dostatečná zásoba vody na mnohahodinové tvrdnutí v zácpě i případný úbytek chladicí kapaliny.
Dlouhé cesty často potřebují trochu víc naplánovat, než když jedete za babičkou na venkov. Nákupem dálniční známky elektronicky s předstihem to ale teprve začíná. Např. některé úseky rakouských dálnic, zejména tunely, se platí ještě zvlášť a před mýtnými branami mohou být kolony. Je ale možné mýtné zaplatit předem a pak projet bez čekání.
Úplně stejně stojí za průzkum velké uzavírky, které opět mohou znamenat dlouhé kolony. Je sice pravda, že dnes už i navigace v autech znají hustotu provozu i dopravní omezení poměrně přesně a aplikace v mobilu to umí už léta velmi spolehlivě, když o uzavírkách a omezeních víte dopředu, můžete zvolit úplně jinou trasu a riziku čekání se vyhnout, ať navigace říká cokoliv.
Nedílnou součástí plánování je také realistický odhad, jak moc bude cesta únavná. Urazit tisíc kilometrů najednou není pro každého. Pokud nejste zvyklí jezdit napříč republikou nanejvýš s jednou krátkou zastávkou na toaletu, zvažte, zda cestu na jih Chorvatska nerozdělit raději na dva dny. Chcete-li jet přes noc, BESIP připomíná, že nejvíce nehod z únavy se stává mezi 1. a 4. hodinou ranní.
Pro snížení únavy se doporučuje dělat přestávky každé 2–3 hodiny a je-li to možné, střídat se v řízení. Napomáhají tomu elektromobily, které je třeba cestou nabíjet, což znamená přestávku 20–30 minut, navíc opakující se právě zhruba každé 2–3 hodiny. Při jízdě po dálnici zapomeňte na 400 km mezi nabíječkami, nepojedete-li celou cestu osmdesátkou těsně za kamionem v jeho větrném pytli. Přinášejí však úskalí, které tkví právě v tomhle – je třeba je nabíjet, což činí plánování cesty složitější.
Leckteré auto už zvládne naplánovat trasu včetně zastávek na nabíjení a máte-li nějakou nabíjecí kartu, kterou automobilky běžně ke svým elektromobilům nabízí, je to snazší. Předem si však zjistěte, u jakých sítí nabíjecích stanic ta karta platí, a pokud ji běžně moc nevyužíváte, protože nabíjíte doma, ověřte její funkčnost.
Rozdíly v dopravních předpisech nejsou v rámci EU velké, ale přesto odlišnosti existují. V některých zemích, např. v Rakousku, není dovoleno používat palubní kameru, jinde mají začínající řidiči nižší rychlostní limity. Velký rozdíl oproti Česku také je, že v podstatě nikde jinde křižovatka neruší platnost omezení, takže když před křižovatkou byla šedesátka, za křižovatkou pořád platí.
Není tomu tak dlouho, co médii prolétla zpráva, že v Itálii hrozí za použití zimních pneumatik v létě pokuta. Neměl by to být vůbec problém, protože jezdit na zimních pneumatikách v létě je nevhodné – roste spotřeba paliva i opotřebení pneumatik a prodlužuje se brzdná dráha oproti letním pneumatikám – ale skutečnost je taková, že pokuta hrozí tehdy, pokud je rychlostní index pneumatiky nižší než ten, který je pro vozidlo předepsaný.
Konečně, na každou zahraniční cestu se může vyplatit sjednat si pojištění. Samozřejmě, tzv. malý pohraniční styk, kdy každou chvíli vyjíždíte jen pár kilometrů „za čáru“ např. na nákup, nebo vám tudy vede nějaká oblíbená trasa, je něco jiného, než když jedete na dovolenou.
Podle průzkumu skupiny Klik.cz jen 58 % lidí sjednává pojištění před každou cestou do zahraničí. Nejčastěji si myslí, že je to zbytečné (25 %) nebo na to zapomínají (22 %). Nejde samozřejmě jen o cestovní pojištění léčebných výloh apod., nýbrž i o připojištění auta.
„Asistenční služby nejsou automatickou součástí všech pojistných produktů. U základního povinného ručení může být rozsah asistence velmi omezený – např. se nevztahuje na poruchu vozidla, ale jen na nehodu. Pokud jejich povinné ručení či havarijní pojištění auto asistenci zahrnuje, doporučujeme ještě ověřit přesné podmínky plnění, územní platnost a případné výluky,“ říká Karel Šultes, ředitel produktu a datové analýzy Klik.cz, a dodává, že pokud pojištění asistenci nezahrnuje, lze „si sjednat cestovní pojištění ve variantě ‚cesta autem‘, která potřebná rizika pokryje“.
Zdroj: Autorský text s využitím TZ Klik.cz a Portalridice.cz | zdroj videa: BESIP
