TEST Mercedes-Benz GLB 200d 4Matic – Rodinný dělník v prémiovém obleku
Mercedes-Benz mi v podobě krásně červeného GLB v naftě a čtyřkolce na týden půjčil téměř perfektní praktické auto, které je navíc cenou na roveň přímým konkurentům a prostorností za sloupky B dokáže skutečně zapůsobit. Většina nedostatků je subjektivních, škoda jen jednoho většího objektivního, který dokáže některé jízdní situace udělat poněkud nepříjemnými.
Design, interiér
Znáte ty situace, kdy se na něčem sebevíc snažíte najít nějaký objektivní nedostatek, ale ono to nejde? Kdy je nějaká věc tak dobře promyšlená, že jediné mínusy jsou ryze subjektivní a každý na ně bude nahlížet jinak? Tak nějak jsem si připadal při testování „mamataxi“ mercedesu, modelu GLB v naftě a čtyřkolce. Tedy, skoro – jednu chybu jsem nakonec našel, a není zrovna malá, ale o tom až v druhé kapitole.
Začněme tradičně zvenčí. GLB je na světě už docela dlouho, stojí před námi jeho zmodernizovaná verze. Mnoho se toho nezměnilo, alespoň po vzhledové stránce; nejvýraznější novinkou je maska s tlustými příčnými lamelami, které osobně nejsem fanouškem, ale má navozovat rodinnou sounáležitost s největšími SUV značky. Za pochvalu ale stojí krásná červená metalíza Patagonia.
Zevnějšek tedy pořád působí docela robustně, i když auto zas tak velké není, šířka i se zrcátky jen velmi těsně překračuje dva metry a když je sklopíte, s rezervou se vejdete do 1,9 metru. Designérům se zároveň podařilo slušně zamaskovat, jak velké tohle auto umí být zevnitř.
Uvnitř veliký
Nevěříte? Jistou nápovědou může být už rozvor náprav bezmála 2,9 metru, z nějž je jasné, jak to bude s prostorností na zadních sedadlech – i dospělý tu má v podélném směru královsky místa a navíc se sem dobře nastupuje díky velikým dveřím. Zadní lavice je posuvná a má i naklápěcí opěradla navíc k možnosti je sklopit do roviny s podlahou kufru.
Ten má v závislosti na pozici zadní řady sedadel 570–760 litrů v základním uspořádání a na tuhle třídu úctyhodných 1.805 litrů po sklopení sedaček, využijete-li veškerý dostupný prostor. A prostoru vážně není málo, délka kufru je 936 mm u podlahy, říkají technická data vozu, a 771 mm u horního konce zadních opěradel; po jejich sklopení se sem vejde 1,7 m dlouhý předmět.
Zmíněných 570 litrů zahrnuje prostor pod dvojitou podlahou, bez ní je objem kufru 500 litrů a pod ni by se, odhaduji, klidně vešla nějaká placatější dojezdová rezerva. Mercedes-Benz ji však v konfigurátoru nenabízí. Líbí se mi ale, že kotevní oka jsou na stranách kufru, a jsou tak přístupná v obou pozicích falešné podlahy. Jedinou drobnou výtkou budiž příliš malé háčky na tašky.
Při modernizaci byl kladen větší důraz na elektroniku a jednou z novinek je další generace infotainmentu MBUX. Navenek se toho na něm moc nezměnilo. Hlasový asistent je pořád o trochu lepší než u konkurence, i když samozřejmě nikoliv dokonalý, a vestavěná navigace si dobře rozumí s online daty o hustotě provozu. Poměrně dobře zná i uzavírky a sem tam varuje i o nehodě nebo výmolu na silnici. Z nějakého důvodu mi nešlo spustit Android Auto, tak jsem používal právě ji, a to bez jakýchkoliv problémů třeba v podobě toho, že by mě poslala zbytečně do kolony.
Také přístrojovému štítu těžko co vytknout, třebaže z několika možných zobrazení v něm vidím jako jediné dost dobře použitelné to základní se dvěma kulatými „budíky“. Mapu takhle před sebou nemám rád, protože se v režimu 3D točí a moje oči to zbytečně rozptyluje a jindy oblíbené zobrazení výstupu jízdních asistentů je tu zbytečné, protože tenhle mercedes má jen klasický tempomat.
Ve sportovním zobrazení displej ukáže i teplotu oleje a nějaký tlak; patrně jde o tlak turbodmychadla, protože stupnice je při uvolněném pedálu plynu na nule a maximum je 2,5 baru. Užitečnější budík o tlaku oleje by měl hodnoty jiné.
Trochu o zvyku je volant s dotykovým ovládáním, to vyžaduje o něco víc pozornosti, než by bylo nutné. Naopak je fajn, že se dají snadno přebírat rychlosti z dopravních značek do tempomatu jedním stisknutím tlačítka, a také, že na jednotlivých ramenech volantu jdou pomocí touchpadů ovládat oba displeje.
Co do pohodlí na místě řidiče taky nemám velkých výhrad. Sedačka s částečně látkovým, částečně umělou kůží čalouněným potahem je dostatečně pohodlná, byť trochu tvrdší. Snad jen pro kolena to tu není ideální – obě se mi opírají o tvrdé části výplně dveří, resp. středového tunelu.
Konečně musím pochválit sice u Mercedesu starý, ale pořád dobrý nápad umístit volič převodovky coby pravou páčku pod volantem a ovládání stěračů přestěhovat na tu levou. Kdykoliv přesednu z mercedesu – anebo nějakého nového renaultu, ty to mají podobně – do jiného auta, při řazení mám tendenci hledat volič vpravo pod volantem, než mi dojde, že musím sáhnout na středový tunel.
Motor, jízdní vlastnosti
GLB před faceliftem bodovalo vynikajícími světlomety, které nasvěcovaly vozovku velmi silně a rovnoměrně. Testovaný červený kousek byl vybaven novými matrixy s názvem Multibeam LED a ani tentokrát nemám velkých výhrad, v noci je vidět hezky a vystínování okolního provozu funguje dobře.
V podstatě jediný problém je ve faktu, že autonivelace za šera – za tmy už nikoliv – sklápí kužel potkávacích světel hodně nízko. To znamená, že řidič za šera vidí neosvětleného, ale aspoň odrazkami vybaveného cyklistu či třeba špatně zaparkované auto později a má tudíž kratší čas na reakci.
Líbí se mi ale funkce příplatkových mlhovek – jsou tu klasické v nárazníku bratru za pět tisíc korun – které umějí pomoci i při jízdě za šera mimo asfalt, stejně jako trojice ostřikovačů čelního skla nebo fakt, že couvací kamera je pod krytem a vyklápí se jen tehdy, když je jí potřeba. To znamená, že se cestou při špatném počasí nešpiní jako u tolika konkurentů, leckdy i násobně dražších.
Obecně kamerový systém kolem vozu musím chválit, stejně jako asistenta pro samočinné parkování. Kromě něj tu ale zas tolik jízdní elektroniky není; zmínil jsem klasický „hloupý“ tempomat a dále je ve voze „jen“ samočinné nouzové brzdění a aktivní hlídání čar na silnici se zásahem do řízení.
Pod kapotou pracuje dvoulitrový vznětový čtyřválec výkonu na papíře relativně nízkého – nabízí jen 110 kW, tedy 150 koní, a 320 newtonmetrů. Za jízdy však i v režimu Normal působí o trochu silněji; snad je to mapováním plynového pedálu, v každém případě mi nikdy nepřišlo, že bych potřeboval síly víc, na dálnicích ani okreskách.
Kde však musím kritizovat – a to je ona zmíněná jediná velká chyba tohoto GLB – je chování osmistupňové dvouspojkové převodovky, která je pro tuto motorizaci jedinou volbou. Pokud se totiž rozjíždím do mírného kopce, převodovka nechá vůz mírně couvnout než zabere. Totéž se děje i v prudším kopci, když do něj chci couvat. A pokud stop-start předtím vypnul motor, problém je ještě větší, protože po dobu startování – pastorkovým startérem, není tu žádný mild-hybridní systém – vůz sjíždí dolů.
| Konkurenti Mercedesu GLB | BMW X1 xDrive20d | Volkswagen Tiguan Elegance 4Motion | Kia Sportage Top 4x4 |
| Motor | 2,0 I4 d MHEV | 2,0 I4 TDI | 1,6 I4 CRDi MHEV |
| Zdvihový objem [cm3] | 1.995 | 1.968 | 1.598 |
| Největší výkon [kW/min] | 110/3.750-4.000 | 142/3.400 | 100/4.000 |
| Točivý moment [N.m/min] | 360/1.500-2.500 | 400/1.750-3.250 | 320/2.000-2.250 |
| Převodovka | 7st. aut. | 7st. DSG | 7st. DCT |
| Max. rychlost [km/h] | 210 | 220 | 180 |
| Zrychlení 0-100 km/h [s] | 8,6 | 7,7 | 11,6 |
| Komb. spotřeba [l/100 km] | 4,7-5,3 | 6,1-6,4 | 5,8 |
| Emise CO2 [g/km] | 125-139 | 160-168 | 151 |
| Objem zavazadlového prostoru [l] | 500/1.545 | 652/1.650 | 526/1.715 |
| Pohotovostní/celková hmotnost [kg] | 1.765/2.260 | 1.821/2.330 | 1.676-1.811/2.225 |
| Hmotnost brzděného/nebrzděného přívěsu [kg] | 2.000/750 | 2.300/750 | 1.650/750 |
| Rozměry d x š x v [mm] | 4.500 × 1.845 × 1.642 | 4.539 × 1.859 × 1.643 | 4.515 × 1.865 × 1.650 |
| Rozvor [mm] | 2.692 | 2.680 | 2.680 |
| Cena od [Kč] | 1.101.100 | 1.356.900 | 1.029.980 |
Mimo asfalt více než dostačující
Cesty mě s GLB zavedly i mimo asfalt do situací, které bych sice zvládl i s předokolkou, ale s pohonem všech kol to bylo snazší. Konkrétně mám na mysli výjezd do kopce na štěrkové vozovce s prohlubněmi, které zapříčinily lehké vykřížení náprav, tedy odlehčení protilehlých kol. I v normálním jízdním režimu mercedes prostě sepnul vícelamelovou spojku a přibrzdil odlehčená kola a bez znatelného zaváhání pokračoval v jízdě.
Je klidně možné, že by se správnými pneumatikami – já měl běžné silniční letní – zvládl i něco náročnějšího. V nabídce je kromě klasických Sport, Individual či Eco také režim Offroad, při jehož aktivaci displej hlásí, že se nemá používat na zpevněném povrchu. Čtyřkolka tu umí patrně trvale sepnout mezinápravovou spojku, kterou se připojuje zadní náprava; i informační materiály k vozu tvrdí, že je možné rozdělit dodávku točivého momentu v poměru 50 : 50 na nápravy.
Ať je to technicky jakkoliv, drtivé většině zákazníků budou schopnosti, které jsem vyzkoušel, bohatě stačit. Ten zbytek si koupí offroad, kterým GLB přece jen není.
Zmíněný „nafťák“ ani s klasickou hřídelovou čtyřkolkou nemá velkou spotřebu paliva. Můj průměr za nějakých 650 km byl 6,5 litru nafty na 100 kilometrů, ale dá se jezdit i za 5,3 litru, když člověk jede lehkou nohou, plynule, za lehkého provozu a nepřesáhne 90 km/h. Ve městě je běžná spotřeba mezi 7,5 a 8 litry na sto.
Závěr
Proč jsem GLB hodnotil „jen“ čtyřmi a půl hvězdičkami, když ho téměř bez ustání chválím? Právě kvůli tomu „téměř“ v podobě nedokonalého naladění převodovky při rozjezdech ve svahu. Ona dokáže za jízdy řadit neznatelně i rychle, ale couvnutí při rozjezdu do kopce je problém. Tím spíše, když tohle auto není určené pro řidiče, které to baví, kteří se s vozem sžijí a budou mít snahu se ho naučit co nejlépe ovládat a přitom pracovat s jeho nedostatky, nýbrž pro takové, kteří chtějí zkrátka jezdit, vozit věci a lidi a moc nad tím nepřemýšlet.
Je to škoda, protože kromě toho couvnutí je GLB přesně pro takový účel jako… ne „jako“, ono je pro něj přímo stvořené. Nazval jsem ho „mamataxi“ mercedesem, a opravdu si myslím, že Mercedes-Benz zde kladl důraz na co nejsnazší přepravu pasažérů na zadních sedačkách, ať to jsou děti, nebo třeba prarodiče. Třeba moje babička by asi tolik neocenila hromadu prostoru na zadních sedadlech, ale rozměrné dveře kvůli svým holím rozhodně ano.
A i když se může zdát, že je GLB se základní cenou 1,1 milionu korun v téhle verzi docela drahé, za sloupkem B citelně menší karoq se zhruba srovnatelnou výbavou i pohonem stojí od 940 tisíc a tiguan kvůli omezené nabídce motorizací a výbav začíná se čtyřkolkou nad 1,3 milionu korun, byť tedy to už je o trochu lépe vybaven. Jaguar E-Pace začíná nad 1,4 milionu, u Toyoty RAV4 na naftu zapomeňte a BMW X1 je s dieselem a čtyřkolkou taky nejméně za 1,1 milionu korun.
Ve výsledku se testovaný Mercedes GLB jeví jako opravdu zajímavé auto, které bych si osobně nekoupil, protože nejsem cílová skupina, ale na němž se kromě té jedné těžko hledají chyby.
| Nejlevnější verze modelu | 1.055.120 Kč (GLB 180, 100 kW, 7 DCT, Progressive Edition) |
| Základ s testovaným motorem | 1.103.520 Kč (GLB 200d, 110 kW, 8 DCT, Progressive Edition) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 1.187.482 Kč (GLB 200d 4Matic, 110 kW, 8 DCT, Progressive Edition) |
| Testovaný vůz s výbavou | 1.340.523 Kč (GLB 200d 4Matic, 110 kW, 8 DCT, Progressive Edition) |
Plusy
- Prostornost interiéru
- Spotřeba paliva
- Pohon 4Matic
Minusy
- Couvne při rozjezdu do mírného kopce/popojede dopředu při couvání do kopce
