Prozkoumejte útroby vašeho auta! Budete se možná divit, co uvidíte
K posouzení skutečného stavu vozidla je výhodné prohlédnout si také části, které nejsou běžným způsobem viditelné. K tomu potřebujete zařízení zvané endoskop.
Vidět tam, kam běžným pohledem nevidíte. To je úkol pro zařízení pojmenované endoskop. S jeho pomocí tak můžete třeba zjistit, v jakém stavu je karoserie vaše auta z hlediska koroze. Obyčejně totiž platí, že i auta, která zvenku nevykazují žádnou nebo pouze zanedbatelnou korozi, mohou mít uzavřené profily karoserie a tedy její dutiny z hlediska napadení rzí v mnohem horším stavu.
Velmi dobře to demonstrují dlouhodobé testy německého magazínu Auto Bild, které najdete v české podobě v sesterském Auto Tipu. Technici, kteří po proběhu 100.000 km, a tedy skončení testu, auto podrobují pečlivé prohlídce, zcela běžně používají endoskop, právě k průzkumu karoserie a podvozku.
Opravdu není žádnou výjimkou, že i u dvouletých aut po ujetí 100.000 km se sem tam nějaká koroze najde, přirozeně za normálních okolností zcela skrytá. A to se bavíme i o vozech prémiových značek. Ve skutečnost se nejedná o nic hrozného, avšak minimálně je to zajímavé.
A také z toho lze usuzovat, že pokud tahle vypadají auta po dvou letech a stovce tisíc ujetých kilometrů, jak musejí vypadat vozidla stará třeba 10, nebo 15 let se stovkami tisíc kilometrů na počítadle?
S pomocí endoskopu lze také poměrně snadno zjistit například znečištění karbonovými úsadami, lidově zakarbonování spalovacích prostorů motoru. K tomu stačí vymontovat zapalovací svíčku a otvorem pro ni prostrčit sondu s kamerou. Na obrazovce přístroje ihned vidíte, v jakém stavu z hlediska čistoty spalovací prostor je.
Endoskop je tak vlastně svým způsobem diagnostické zařízení, jelikož prvotním úkolem diagnostiky je zjišťovat stav vozidla a jeho závady bezdemontážním způsobem.
Původně v armádě
První zařízení, která mělo částečnou funkci moderního endoskopu, se objevilo už v průběhu 2. světové války. Tedy v první polovině 40. let. Tehdy podobné zařízení vojáci využívali k odhalování defektů na zbraních.
Moderní endoskop se začal masivně uplatňovat v 60. letech 20. století, a sice v mnoha odvětvích průmyslu. Třeba coby nástroj pro ověřování zmetkovosti výrobků. Využívali jej ovšem s oblibou také například instalatéři.
Z čeho se endoskop skládá? Základem je tenká trubka zakončená drobnou kamerou. Trubka může být pevná nebo ohebná, podle toho, k čemu se konkrétní zařízení používá. Obraz kamery je přenášen na obrazovku. U moderních přístrojů nemusí být obrazovka součástí endoskopu, ale pouze coby externí zařízení v podobě chytrého telefonu, který se konektorem propojí s tělem přístroje.
Za kolik lze endoskop pořídit? Ceny jsou samozřejmě různé. Nicméně pro běžné dílenské opravy vozidel pořídíte poměrně kvalitní přístroj už za necelých 50 dolarů, tedy kolem 1100 korun. Takové endoskopy už bývají dokonce voděodolné, což jejich možnosti dále rozšiřuje. Nejlevnější zařízení se cenově vejdou i do pětistovky, avšak kvalitní moc nebudou. Nejde jen o přístroj jako takový (hardware), ale také o rozlišení kamery. Abyste na záznamu z ní prostě něco viděli.
Zdroj: Wikipedia, učebnice Opravárenství a diagnostika I, II, III, Fiberscope, pce-instruments.com, dlouhodobé testy na 100.000 km magazínu Auto Bild (Auto Tip), foto: Fiberscope, Auto Bild, Svět motorů, video: auto.cz/Ondřej Lilling
